Přírodní park Březná
Přírodní park Březná byl vyhlášen v roce 1997 na úctyhodné ploše 11 600 ha. Důvodů pro zachování cenných přírodních, geologických, geomorfologických a paleontologických území a především krajinného rázu, je hned několik. Reliéf celého území, vzhledem hodně blízký Vysočině, je tvořen rovinatými a mírně zvlněnými náhorními plošinami se soustavou hluboce zaříznutých údolí, kterými si klestí potůčky svoji cestu do říčky Březné, případně do Moravské Sázavy. Příroda je zde i přes často neblahý vliv člověka zachovaná v takovém stavu, že je schopna i nadále autoregulace a veškeré přírodní ekosystémy, včetně těch lesních vykazují vysoký stupeň ekologické stability.
Nejvýstižnějším znakem přírodního parku Březná je jarní trvalka – bledule jarní. Koberce této zákonem chráněné rostlinky najdeme koncem března na vlhkých loukách v okolí osady Na Horách a obcí Horní Studénky, Drozdov a Jedlí. Zvláštní význam mají především druhově bohaté nivní louky okolo meandrující říčky Březné. Březnové bledule vystřídají nachové květy knotovky lesní, smolničky, kohoutka lučního a kakostu hnědočerveného. Na vlhkých místech roste kosatec žlutý, orobinec širolistý, sítiny a skřípina lesní. Okolo říčky Březné i okolo Moravské Sázavy, do které se Březná vlévá, jsou cenná lužní společenstva doplněná o slepá ramena a tůně, na které je vázán výskyt celé řady našich obojživelníků a drobných korýšů, dokonce je i domovem dnes stále vzácného raka říčního. Mezi vzácnější zástupce naší fauny patří v této oblasti především jelen evropský, čáp černý, výr velký, krahujec obecný, krkavec velký, datel černý, ledňáček obecný, sluka lesní, křepelka a koroptev polní.
Přírodní park Březná se rozkládá a jeho hranice jsou vymezeny na následujících katastrálních územích nebo jejich částech: Hoštejn, Hynčina, Lupěné, Hněvkov, Václavov, Pivonín, Svébohov, Nemile, Zábřeh, Rovensko, Postřelmůvek, Vyšehoří, Klášterec, Olšany, Zborov, Bušín, Jakubovice, Písařov, Bukovice, Březná, Březenský Dvůr, Štíty, Crhov, Jedlí, Horní Studénky, Drozdov a Kosov.
Řeka Březná
Ve Štítech a v nejbližším okolí se v malebných údolích line říčka Březná. Řeka Březná pramení mezi Jeřábem (1002,8 m) a Boudou (956 m). Trasa potoku: Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Březná, Štíty, Crhov, Drozdovská Pila. U Hoštejna se vlévá do Moravské Sázavy.
Ptačí oblast Kralický Sněžník
Ptačí oblast Králický Sněžník po svém rozšíření zahrnuje i severní část katastrálního území města Štíty, obec Březnou a Heroltice. Předmětem ochrany ptačí oblasti je populace chřástala polního (Crex crex) a jeho biotop. Chřástal polní se řadí mezi celosvětově nejohroženější a nejzranitelnější druhy ptáků. V současné době žije na území ČR 1500 – 1700 párů chřástala polního (např. v Rakousku 150 – 300 párů, v Polsku 6600 – 30 000 párů).
Paleontologické naleziště
Štíty jsou významnou paleontologickou lokalitou severní Moravy. V roce 1929 bylo v severovýchodním okraji Štítů otevřeno hliniště a postavena nová cihelna. Ve stěnovém hliništi se těžily zpevněné jílovité prachovce, které se vypalovaly na plné cihly. Geologicky patří zdejší sedimenty k české křídové pánvi, a to ke křídě králického příkopu. Z dnešního Kladska sem vniklo ve svrchní křídě před cca 95 miliony let moře (asi před 85 miliony let moře z oblasti Štítů definitivně ustoupilo). V posledních třiceti letech byly v hliništi cihelny nalezeny převážně mlži, břichonožci, kelnatky (to jsou výlučně mořští živočichové, kteří žijí v mořích od prvohor dodnes), amoniti (vývojově nejdokonalejší hlavonožci, kteří vymřeli na konci druhohor).
V roce 1999 byl poprvé publikován nález korálů. Běžné jsou i pozůstatky obratlovců a rostlinné zkameněliny. Objekt cihelny, kde se v kruhové peci pálily plné cihly do roku 2004 je v současné době svým způsobem průmyslový skanzen, ovšem veřejnosti nepřístupný.
